AKTUÁLNĚ
K PRODEJI
Z REGIONU
PORADENSTVÍ
Obec Petrůvka byla osvobozena 2.května 1945 rumunskou armádou postupující společně s Rudou armádou. Nedlouho po osvobození se v obci ustavil na základě vládního nařízení č. 4/1945 Sb. z 5.května 1945 “revoluční národní výbor” v čele s řídícím učitelem Karlem Živnůstkem. Konečné vyřešení kompetencí ve věcech místní samosprávy však bylo provedeno teprve 10.6.1945, kdy na schůzi obecního zastupitelstva složil svou funkci starosty František Gottfried a řízení obce bylo předáno Místnímu revolučnímu národnímu výboru, jak byl tehdy označen.
Za přítomnosti členů staré obecní rady, obecního pokladníka a nově zvoleného předsedy národního výboru Cyrila Vavrysa č.50 byla 29.6. 1945 předána obecní pokladna a staré obecní orgány definitivně předaly obecní správu Místnímu národnímu výboru. Na jeho činnosti se podíleli představitelé všech politických stran v obci: komunisté, lidovci, sociální demokraté a národní socialisté. Těsně před koncem roku (30.12.1945) proběhla dodatečná volba členů finanční komise. Místní národní výbor od počátku své činnosti sídlil v budově požární zbrojnice, která byla v jeho majetku.
Po volbách v r.1946 se 30.6. téhož roku sešla ustavující schůze obnoveného MNV a na základě vládního nařízení č. 120/1946 Sb. z 27.5.1946 provedli obsazení jednotlivých funkcí. Ve dvanácti členném sboru byli nejpočetněji zastoupeni lidovci s 5 mandáty, po 3 získali komunisté a sociální demokraté a 1 národní socialisté. Rada MNV včetně funkce předsedy a náměstka měla být volena podle zásady poměrného zastoupení. Komunisté spolu se sociálními demokraty se sdružili a měli tak nárok na obsazení postu předsedy, kterým se stal sociální demokrat Cyril Vavrys, a jednoho člena rady. Druhá nejsilnější ,strana lidová, získala místo náměstka a jednoho radního.
Mezi hlavní úkoly nově ustaveného MNV patřilo dokončení několika stavebních akcí, zahájených již před vypuknutím války, které se vzhledem k okupaci nepodařilo dokončit. V roce 1947 se podařilo úspěšně zakončit elektrifikaci obce, zavedení místního rozhlasu a ještě v témže roce byly zahájeny práce na vybudování nového vodovodu. Dokončen byl již v nových politických podmínkách r.1951 a Petrůvka konečně vyřešila svůj mnohaletý problém s nedostatkem kvalitní nezávadné vody. Školní budova, poškozená za války, byla v roce 1946 staticky zajištěna a již tehdy se hovořilo o jejím havarijním stavu a nutnosti nahradit ji novostavbou.
V r.1949 došlo k podstatnému zásahu do správního systému zrušením zemí ve smyslu územní jednotky a rozdělením státu do 19 krajů. Okresy i nadále zůstaly článkem správního systému, ale dosavadní dvoukolejnost územních obvodů správy politické a soudní byla nahrazena novým typem okresu, jehož územní obvod se shodoval pro výkon obou typů agend. Petrůvka se tedy stala na základě vládního nařízení č. 3/1949 Sb. z 18.1. 1949 s účinností od 1.2. 1949 součástí okresu Valašské Klobouky nejen v linii politické, nýbrž i soudní, poněvadž dosavadní politický okres uherskobrodský i okresní soud v Bojkovicích byly zrušeny.
Na základě vládního nařízení č. 14/1950 Sb. z 28.2.1950 byl 24.6.1950 ustaven v Petrůvce nový patnáctičlenný národní výbor. Podle §18 náležela Petrůvka do I.kategorie obcí s méně než 600 obyvateli a tomu odpovídal počet funkcionářů. Radu MNV tvořilo 5 členů, staronovým předsedou byl zvolen Cyril Vavrys a správní agenda byla rozdělena do pěti referátů: zemědělský, vyživovací, finanční, kulturní a vnitřní správy, plánovací a bezpečnostní, posledně jmenovaný měl na starosti sám předseda MNV.
Již na jednom z prvních zasedání nově zvolené rady MNV byla projednána otázka založení JZD v obci, dva členové rady se vyjádřili kladně, ostatní nepovažovali vznik JZD za aktuální. Přesto se 26.11.1950 sešla ustavující schůze Přípravního výboru JZD Petrůvka, jehož předsedou byl zvolen předseda MNV Cyril Vavrys. Na další schůzi 20.2.1951 bylo rozhodnuto, že JZD může vzniknout přetvořením zemědělského strojního družstva existujícího již od roku 1948. Usnesením Krajského národního výboru Gottwaldov, v zastoupení ONV ve Valašských Kloboukách, ze dne 2.3.1951 bylo ustaveno JZD Petrůvka.
Tak jako jinde se v I.polovině 50.let dostalo do krize a bylo dáno do klidu, aby jeho činnost byla obnovena na ustavující schůzi 14.9.1958, což bylo oficiálně schváleno výměrem ONV Valašské Klobouky ze dne 17.9.1958. Po sedmi letech činnosti bylo se souhlasem většiny členů převedeno k 1.1.1965 do Státního statku Valašské Klobouky a od r.1975 spadalo pod Státní statek Moravsko-slovenské pomezí Uherský Brod, závod 03 Valašské Klobouky.
Na základě zákona o volbách do národních výborů č. 14/1954 Sb. z 3.3. 1954 a podle zákona o NV č.13/1954 Sb. proběhla 25.5.1954 ustavující schůze nově zvoleného devíti členného MNV. Výkonným orgánem se opět stala rada MNV složená z nově zvoleného předsedy Aloise Kundraty, č.p.38, tajemníka Josefa Raka, č.p.64 a jednoho radního Karla Suchánka, č.p.28. Zároveň byly ustaveny komise: zemědělská, finanční, školství a kultury,stavební a technická. Na plenárním zasedání MNV 8.11.1954 přibyly ještě komise inventarizační, branná a komise pro zvelebení obce. Dne 2.12.1954 byla vytvořena komise trestní. Členové rady : František Macháček, Oldřich Gottfried, František Rak, František Kozubík.
O tři roky později v roce 1957 bylo v jediném volebním obvodu voleno 11 členů MNV na základě zákonů č. 10/1957 Sb. a č.11/1957 Sb. z 6.3. 1957, které pozměňovaly znění zákonů o národních výborech a o volbách z r.1954. Předsedou MNV nadále zůstal Alois Kundrata a tajemníkem se stal Josef Rak č.p. 64, členové rady: František Rak, František Macháček, Ludvík Galeta, Josef Bača.
V roce 1960 se uskutečnila rozsáhlá změna územního členění státu podle zákona č. 36/1960 Sb. z 9.4.1960. Její součástí bylo také zrušení okresu Valašské Klobouky a Petrůvka spolu s dalšími obcemi přešla do rozšířeného okresu Gottwaldov. V tomtéž roce proběhly také volby do národních výborů. V Petrůvce bylo opět zvoleno 11 členů MNV. Na ustavující schůzi 23.6.1960 byl předsedou MNV zvolen František Hubáček č.4 a zároveň další členové rady. Tajemníka vykonával František Rak, č.p. 62, členové rady: Arnošt Polášek, Ludvík Galeta, Alois Kundrata, Alois Remeš, František Macháček.
Vedle čtyř hlavních komisí zemědělské, finanční, výstavby, školské a kulturní byly vytvořeny ještě zdravotní, sociální a bezpečnostní.
Zákon o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů č.34/1964 Sb. z 26.2.1964 stanovil pro obce s 300-800 obyvateli, kam spadala Petrůvka, nejnižší počet členů MNV na 15. Občané zvolili do svého MNV celkem 17 poslanců, z nichž byla sestavena sedmičlenná rada v čele s novým předsedou Arnoštem Poláškem a tajemníkem Josefem Gottfriedem. Práce MNV byla opět rozdělena do komisí: zemědělská, finanční, kulturní a školská, veřejného pořádku, stavební. Předsedy komisí vykonávali členové rady MNV: Štěpán Adámek, Bedřich Remeš, Alois Žák, Vladimír Pešek, Alois Sviták ml.. Volební období bylo prodlouženo a trvalo od roku 1964 až do r.1971 z důvodů obrodného procesu s následnou okupací 21. srpna 1968 a nastolením normalizační politiky s politickými čistkami.
Stará školní budova, která byla v havarijním stavu již r.1946, nakonec svému účelu sloužila až do r.1964, kdy byla slavnostně otevřena nová škola, budovaná od r.1961 v akci Z. Starý objekt byl adaptován pro kulturní účely a do bývalého ředitelského bytu se přestěhovaly kanceláře MNV, knihovna a sklad CO.
V roce 1965 byla asanována budova někdejšího sirotčince založeného počátkem století. Na jedné polovině parcely byla postavena prodejna potravin a smíšeného zboží pro Lidové spotřební družstvo Jednota Gottwaldov.
Podle zákona ČNR o volbách do národních výborů v ČSR č.54/1974 Sb. z 7.7.1971 bylo v Petrůvce v r.1971 zvoleno 16 členů zastupitelstva a 7 členů rady. Předsedou MNV byl opět zvolen Arnošt Polášek a do funkce tajemníka Alois Sviták ml. Již tradičně se ustavily 4 komise a Sbor pro občanské záležitosti.
Poslední volby se v Petrůvce konaly v r.1976, kdy bylo zvoleno 15 poslanců. V čele sedmičlenné rady stanul bývalý tajemník MNV Alois Sviták ml., funkcí tajemníka byl pověřen Miroslav Bača. Byly ustaveny následující komise:
| Stavební a finanční | Stanislav Mlíčko |
|---|---|
| Kulturně školská, zdravotní a sociální | Ladislava Musilová |
| Sbor pro občanské záležitosti | Jaroslav Kostka |
| Ochrany veřejného pořádku | Antonín Martinec |
| Člen rady | Otakar Maléř |
V roce konání posledních voleb byla na základě rozhodnutí Odboru školství ONV Gottwaldov k 1.9.1976 zrušena ZDŠ Petrůvka a ke stejnému datu začala v objektu školy fungovat mateřská škola. Vnitřní areál byl přes školní prázdniny přizpůsoben režimu dětí. Rovněž okolí školy bylo doplněno dětským zahradním vybavením.
Toto volební období plně navázalo na předcházející funkční období. V roce 1977 byla dokončena rozsáhlá dostavba budovy pohostinství, která byla slavnostně otevřena za účasti občanů, hostů dne 9.července 1977. Provádělo se zbourání a likvidace staré hospody a ostatních hospodářských budov, chlévy, stodola, kůlny, a jiné nevyhovující objekty, místo nichž bylo vybudováno parkoviště a dále menší hřiště s živičným povrchem, které pak později bylo rozšířeno pro tenis a v zimních měsících jako kluziště.
Samotnou činnost ukončil MNV Petrůvka k 31.12.1979. V rámci druhé vlny integrací na Gottwaldovsku byla obec s účinností k 1.1.1980 připojena spolu s Lipovou, Nevšovou a Rudimovem k Městskému NV Slavičín – k městu Slavičín.
Od 1. ledna 1980 v rámci II. vlny integrace v okrese Gottwaldov ukončil činnost místní národní výbor a prakticky na dvacet let zanikla obec Petrůvka. Společně s obcí Nevšová, Rudimov a Lipová byl doplněn tzv.velký Slavičín, kde již byly začleněny obce Hrádek, Divnice, Bohuslavice nad Vláří, Rokytnice s Kochavcem a Šanov. Tato velká aglomerace tvořila město Slavičín s bezmála 10 tisíci obyvateli.
Při vjezdu do Petrůvky byla umístěna silniční značka Slavičín s podnápisem Petrůvka. Postupně prováděly státní orgány převody katastrů a dalších údajů z obcí na město. V řadě map pak již nebyly uváděny názvy obcí, ale jen velkých měst. Ve východní části okresu Slavičín sousedil s městy Val.Klobouky a Brumov-Bylnice.
Výhodou pro obce zůstalo, že při volbách do samosprávy města kandidovali i zástupci obcí, takže Petrůvka měla v orgánu Měst.NV celkem 4 poslance, z toho 1 člena rady, takže vznikl celkem úzký vztah s městským úřadem a jeho správními orgány.
Přesto byla obec Petrůvka pokládána za nejlépe vybudovanou městskou část, jak se obce oficiálně nazývaly, a dle toho taky dostávala ve volebním programu Národní fronty finanční prostředky. Za celkové období deseti let byla provedena jedna větší akce a to přístavba k budově staré školy. V přístavbě vznikly šatny a sociální zařízení (sprchy, umyvárny) pro TJ Sokol včetně klubovny a WC, které využívali pak i návštěvníci kulturních a sportovních akcí.
Jedna ze tříd již kulturního domu byla rozdělena dřevěnými příčkami a vznikly 3 místnosti: kancelář občanského výboru, zasedací místnost pro schůze a dále místnost pro místní knihovnu, která se zde pak přemísťovala z budovy MNV č.p.39 a tedy z původní staré školy, pozdějších bytů ředitele školy, která pak byla v roce 1990 postupně zbourána.
Činnost a práci v obci řídil občanský výbor, jehož předsedou byl po dvě volební období Miroslav Bača, č.p.85, místopředsedou Miloslav Rudolf, č.p.28, zapisovatelku vykonávala Ladislava Musilová, č.p.90, další občané tvořili občanský výbor, který organizoval řadu kulturních, společenských i budovatelských akcí v obci.
Po ukončení práce národních výborů a zvolení Městského zastupitelstva a rady ve Slavičíně, se uskutečnila 4.1.1991 veřejná schůze občanů, na které volební strany a společenské organizace podaly návrhy na složení místní komise v Petrůvce.
| Za Československou stranu lidovou | Jaroslav Kostka |
|---|---|
| HSD-SMS | Ing. Karel Polášek |
| Za TJ Sokol | Mgr.Alois Sviták |
| Vladimír Pešek | |
| František Ščuglík | |
| Za Československý svaz požární ochrany | Alois Martinec |
| Za Československý svaz žen | Zdenka Rudolfová |
Na první schůzi byl tajnou volbou zvolen předsedou místní komise Mgr. Alois Sviták, jeho zástupcem pak Jaroslav Kostka. Předseda MK, se účastnil jednání městského zastupitelstva ve Slavičíně, dále pak porad předsedů MK, na kterých přednášel problematiku obce. Za nejzávažnější problém, otázku, kterou členové MK řešili, bylo rozhodnutí o přidělení pronájmu nebytových prostor v objektu č.p. 29 pro manžele Remešovi – firmě Remerx k výrobě cyklistických ráfků s cílem zaměstnanosti občanů Petrůvky. V průběhu r. 1991 byl vysloven souhlas s převzetím hostince p. Emilem Malovaným ze Slavičína.
Dne 8.11.1991 se uskutečnila veřejná schůze s cílem získání názorů občanů na odtržení – dezintegraci od města Slavičín. Ze 75 přítomných občanů se 37 občanů písemně vyjádřilo svým podpisem, že s rozdělením souhlasí. Scházel 1 hlas a místní komise rady by požadovala o převedení místní samosprávy zpět na obec Petrůvka, tzn. dezintegraci.
Každoročně byla prováděna údržba chodníků, ošetření okrasných keřů, byly odborně vyčištěny obecní studny, opravena čerpadla u studní a jejich nátěr. Po delší přípravě byl navezen v letním období velký kámen (několik aut) do prohlubně u vyústění kanalizační sítě v tzv. Adámkově žlebu pod č. p. 32. Prudký výtok vody se nyní tříští a vytváří vodolam, který tok vody zklidní, aby nedělal škodu.
Na základě písemné žádosti Antonína Remeše, majitele firmy REMERX, místní komise rady souhlasila s odprodejem objektu č. 29 s podmínkou, že finanční prostředky takto získané budou použity na položení živičného koberce na místní komunikace, takže na podzim r.1993 byly upraveny místní komunikace: Ulička, U dvoru, Náves, Obruby, střed obce. Údržba celého obecního majetku vyžaduje každoročně obětavost a úsilí celé komise rady, složek i občanů.
Dne 27.1.1995 proběhla veřejná schůze občanů na které představila starostka města Alena Hubíková zvolené členy nové městské rady Slavičína, vedoucí odborů a další hosty u příležitosti hodnocení činnosti MKR za uplynulé čtyřleté období a ustavení nové místní komise rady. Volby členů MKR pro období 1995-1998 byly provedeny způsobem hlasovacích lístků, které občané obdrželi poštou. Vyplněné lístky se jmény pak občané vhazovali do urny v místním obchodě.
Přesto bylo obtížné na schůzi obsadit místní komisi, zvláště pak funkci předsedy, kterou nakonec přijal znovu Mgr. Alois Sviták, zástupce předsedy přijal Ing. Karel Polášek. Nakonec sepětí a dobrá práce obou představitelů přinesla obci velký přínos, především při prosazení vybudování odstavných ploch pro autobusové zastávky ve směru Slavičín i Luhačovice, výstavbu autobusové čekárny, úpravou návsi, chodníků, osvětlení i okolí hasičské zbrojnice, zvláště pak při osamostatnění obce Petrůvka od města Slavičína. Celá akce si vyžádala finanční náklad 1 milion Kč.
V místní komisi rady dále pracovali: Jaroslav Kostka, Jindřich Remeš, František Juřica, Karel Hubáček, František Ščuglík. Jelikož rada MKR Slavičín doporučila 9 členů v MKR a místní komise byla pouze 7 členná, bylo na schůzi dohodnuto doplnit MKR o mladé členy, kteří byli v návrhu občanů s menším počtem hlasů, aby se zapojili do práce MK. Proto byl proveden pohovor s Ing. Josefem Pučalíkem a Jiřím Svitákem, kteří se poté stali členy místní komise.
V průběhu celého období se postupně prováděla oprava chodníků v obci, ošetření keřů, růží, nátěry na budově Obecního domu, kanalizační vpustě, úklid a údržba sportovního a kulturního areálu, který byl opraven a rozšířen o stolové zařízení k 100.výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Petrůvce (1898-1998).
Většina navrhovaných akcí v novém období nebyla provedena, např. oprava budovy hasičské zbrojnice, oprava budovy MŠ, vodovodní přípojka “Za humna”, zajištění nové rozhlasové ústředny. Vše bylo řešeno jen minimálními částkami na drobnou údržbu. Byly vybudovány odstavné plochy pro autobusové zastávky a nová autobusová čekárna jako monolit. Dále byla provedena rekonstrukce a oprava rozhlasové sítě.
Na základě konvence rozvoje energetických zdrojů a tepelných zdrojů doporučil Okresní úřad Zlín Měst.úřadu Slavičín zabývat se možností vybudování centrálního tepelného obnovitelného zdroje – spalování biomasy pro obec Petrůvka z důvodů ochrany ovzduší při lázních Luhačovice a CHKO Bílé Karpaty. Proběhla veřejná schůze občanů, průzkum zájmu, dále exkurze členů MKR a zástupců města v místě, kde toto vytápění již existuje. Jednalo by se o velmi náročnou akci o objemu cca 30 mil Kč.
V roce 1997 začalo jednání o udržení provozu MŠ v obci s ohledem na snižující se počet dětí. Jednání proběhlo dokonce až za účasti vedoucího Školského úřadu Zlín, města, obce a rodičů. Provoz MŠ byl ukončen k 30.6.1998. MKR nesouhlasila s prodejem budovy školky, pouze vhodným pronájmem, který nebude vyžadovat velké vnitřní stavební úpravy budovy.
Závažnou akcí bylo provedení výkopu a položení optokáblu přes Petrůvku do Slavičína. Přestože došlo k problémům, byli uživatelé nakonec připojeni na digitální síť. Členové MKR nabyli přesvědčení, že další setrvání pod městem Slavičín nebude tou nejlepší cestou s ohledem na předpokládaný odvod daní místních podnikatelů a příliv finačních prostředků z města Slavičín do rozpočtu obce. Bylo zahájeno již třetí jednání (po r. 1995) o osamostatnění obce ve smyslu příslušných zákonů o dezintegraci obcí. Členové MKR navštívili ve dvojicích všechny domácnosti, aby získali názor občanů týkající se samostatnosti obce. Výsledek byl jednoznačný. Občané se vyjadřovali na petiční listiny. Petiční výbor pracoval ve složení:Miroslav Rudolf st., Mgr. Alois Sviták, Ing. Karel Polášek.
Petiční listiny s podpisy 200 občanů na provedení referenda o osamostatnění místní části Petrůvka k 1.1.1999 byly předány na Městský úřad Slavičín 30.3.1998. Město Slavičín vydalo vyhlášku o době a místu konání referenda na den 15.5.1998 a otázka pro občany zněla: “Jste pro rozdělení města Slavičín a vznik samostatné obce Petrůvka k 1.1.1999?” Byla stanovena komise, místnost a občané obdrželi hlasovací lístky. Z celkového počtu 283 oprávněných občanů se k hlasování dostavilo 245 občanů, tj. 85,6%, kteří odevzdali 220 hlasů – 89,8% , 19 hlasů bylo proti rozdělení obce. Opatření ministra vnitra z 21.1.1999 určila na den 14.4.1999 volby do zastupitelstev v nově vznikajících obcích. Kandidáty pro volby do obecního zastupitelstva navrhly dvě politické strany: KDU-ČSL Petrůvka a sdružení ČSSD a nezávislých kandidátů Slavičín.
Výsledek volby byl následující : členy nového Obecního zastupitelstva se stali občané:
| Karel Hubáček | č.p. 97 |
|---|---|
| Ing. Marcela Korvasová | č.p. 11 |
| Ing Jiří Musil | č.p. 90 |
| Ing. Jaromír Polášek | č.p. 21 |
| Ing. Josef Pučalík | č.p. 53 |
| Bohumil Rak | č.p. 91 |
| Mgr. Alois Sviták | č.p. 60 |
Volbu starosty dne 29.dubna 1999 organizačně zabezpečoval OKÚ Zlín.
Starostou byl v tajném hlasování zvolen Ing. Josef Pučalík a zástupce starosty Ing.Marcela
Korvasová. Na další schůzi obecního zastupitelstva byli pověřeni funkcemi: Mgr. Alois Sviták
–předsedou finanční komise, Ing. Jiří Musil – předsedou kontrolní komise.
Závěrem lze konstatovat, že vstupem do r. 2000 se naší obci Petrůvka vrátila po bezmála dvaceti letech opět samostatnost. První roky činnosti obce dokazují, že osamostatnění bylo oprávněné, především z hlediska ekonomického, společenského a kulturního rozvoje obce Petrůvka.
stojící: K.Kovařík č.p.28, F.Ševčík č.p.27, A.Hubáček č.p.4, F.Gottfried č.p.14, A.Remeš č.p.3, F.Pešek č.p.6
sedící: F.Polášek č.p.46, J.Kovařík č.p.37, V.Rak č.p.2, F.Polášek č.p.21, F.Bača č.p.29
stojící: A.Polášek, E.Remeš, J.Suchánek, J.Remeš, J.Adámek
sedící: B.Remeš, V.Gottfried, K.Polášek, A.Sviták, V.Smýkal
| 1753 | pudmistr | Martin Remešů |
|---|---|---|
| 1752 | pudmistr | Jan Valenta |
| 1753 | pudmistr | Martin Remešů |
| 1788 | pudmistr | Martin Gajdoš |
| 1827,1866 | pudmistr | Josef Vavrys |
| ouřad | Fr. Bača | |
| 1861,1876 | rychtář | Josef Bača |
| 1879 | starosta | Antonín Bača |
| radní | Ján Remeš, Josef Polášek | |
| Člen výboru | Josef Bača | |
| 1888 | starosta | Josef Dorůška |
| 1888-1894 | starosta | Antonín Bača |
| 1895-1907 | starosta | František Gottfried, č.p.14 |
| I.radní | Ján Bača | |
| II.radní | Josef Rak | |
| člen výboru | Antonín Bača, Josef Macháček, František Humpola, Josef Vavrys, Jan Bača, Josef Bača, František Koncer, Josef Váňa, František Kovařík, František Polášek | |
| 1907-1911 | starosta | Josef Bača, č.p.35 |
| I.radní | František Gottfried | |
| II. radní | Karel Remeš | |
| výbor | Josef Vavrys, Josef Rak, Karel Bača, Ján Remeš, František Polášek,Josef Bača | |
| 1911-1915 | starosta | Jan Durďák, č.p.9 |
| I.radní | Jan Bača | |
| II. radní | František Gottfried | |
| výbor | Vincenc Váňa, Josef Kostka, Josef Bača, Alois Remeš, Josef Vavrys, František Rak | |
| 1915-1919 | starosta | František Gottfried, č.p.14 |
| výbor | Josef Bača, Josef Kostka, Alois Remeš, Vincenc Váňa, Josef Polášek, Josef Vavrys, Jan Bača | |
| 1919-1923 | starosta | Jan Rak, č.p.32 |
| I.radní | Vincenc Váňa | |
| II.radní | František Polášek | |
| výbor | Karel Remeš, Vojtěch Rak, Josef Bača, Jan Durďák, Josef Kostka,Ludvík Remeš, Ludvík Žák, Josef Polášek, Josef Vavrys, Jan Bača, Antonín Hubáček, Emil Badalík | |
| 1924-1927 | starosta | František Bača |
| výbor | František Polášek, Antonín Hubáček,Vojtěch Rak, Jan Rak, Alois Bača, Vincenc Bača, Josef Bača, Karel Suchánek, Alois Suchánek | |
| 1927-1935 | starosta | Vojtěch Rak, č.p.2 |
| náměstek starosty | Josef Kostka | |
| radní | František Ševčík | |
| výbor | Antonín Hubáček, Alois Remeš, František Pešek, František Gottfried, Karel Suchánek, František Jakubík, Alois Vavrys, Ludvík Žák,Cyril Vavrys, František Kovařík, Karel Kovařík | |
| 1936-1945 | starosta | František Gottfried, č.p.14 |
| radní | František Polášek, č.p.21 | |
| výbor | František Ševčík, František Bača, Cyril Vavrys, Alois Humpola,Josef Tomeček, Vincenc Bača, Alois Vavrys, Antonín Vavrys | |
| 1945 | předseda MNV | Karel Živnůstek- učitel, správce školy |
| 1945-1954 | předseda revolučního NV | Cyril Vavrys, č.p.50 |
| členové MNV | Leopold Rak, Karel Suchánek, Josef Kovařík, Alois Humpola, Alois Mikulec, Alois Remeš, Jaroslav Bača, Josef Rak, František Rak, Alois Kundrata, Alois Vavrys | |
| 1954-1957 | předseda MNV | Alois Kundrata, č.p. 38 |
| tajemník | Josef Rak, č.p.64 | |
| členové rady | Karel Suchánek, František Macháček, Oldřich Gottfried, František Kozubík, František Rak | |
| 1957-1960 | předseda MNV | Alois Kundrata, č.p.38 |
| tajemník | Josef Rak, č.p.64 | |
| členové rady | František Macháček, František Rak, Ludvík Galeta, Josef Bača | |
| 1960-1964 | předseda MNV | František Hubáček, č.p.4 |
| tajemník | František Rak, č.p.62 | |
| členové rady | Arnošt Polášek, Ludvík Galeta, František Macháček,Alois Remeš,Alois Kundrata | |
| 1964-1971 | předseda MNV | Arnošt Polášek, č.p. 76 |
| tajemník | Josef Gottfried, č.p. 64 | |
| členové rady | Bedřich Remeš, Alois Žák, Vladimír Pešek, Štěpán Adámek, Alois Sviták ml. | |
| 1971-1976 | předseda MNV | Arnošt Polášek, č.p. 76 |
| tajemník | Alois Sviták ml., č.p. 60, | |
| členové rady | Josef Tomeček, Jaroslav Kostka, Josef Gottfried, Růžena Kostková,Antonín Matouch | |
| 1976-1979 | předseda MNV | Alois Sviták ml., č.p. 60 |
| tajemník | Miroslav Bača, č.p.85 | |
| členové rady | Stanislav Mlíčko, Jaroslav Kostka, Antonín Martinec, Ladislava Musilová, Otakar Maléř | |
Od 1.1.1980 v rámci integrace obcí přechází obec Petrůvka pod řízení MNV Slavičín. Činnost v místní části Petrůvka řídí občanský výbor.
| 1980-1985 | předseda občanského výboru | Miroslav Bača, č.p.85 |
|---|---|---|
| místopředseda | Miloslav Rudolf, č.p. 28 | |
| tajemník | Ladislava Musilová, č.p. 90 | |
| člen rady MNV Slavičín | Mgr. Alois Sviták, č.p. 60 | |
| poslanci MNV Slavičín | Miroslav Bača, Ladislava Musilová, Antonín Kozubík | |
| 1986-1990 | předseda občanského výboru | Miroslav Bača, č.p.85 |
| místopředseda | Miloslav Rudolf, č.p. 28 | |
| tajemník | Ladislava Musilová, č.p. 90 | |
| členové OV | Stanislav Mlíčko, Jaroslav Kostka, Jindřich Remeš, Josef Čada, Radomír Vyoral, Frant. Juřica, Stanislav Žák, Karel Hubáček, Mgr. Alois Sviták | |
| člen rady MNV Slavičín | Mgr. Alois Sviták, č.p. 60 | |
| poslanci MNV Slavičín | Miroslav Bača, Ladislava Musilová, Jaroslav Kostka | |
| poslanci ONV Gottwaldov | Cecílie Žáková | |
Po sametové revoluci v listopadu 1989 dochází v průběhu roku 1990 k novým volbám.V obcích a městech končí svou činnost národní výbory a vznikají orgány zastupitelstva. Ve Slavičíně je zvoleno městské zastupitelstvo, které postupně na začátku roku 1991 ustavuje v místních částech místní komise jako poradní orgány městské rady.
| 1991-1995 | předseda místní komise | Mgr. Alois Sviták, č.p.60 |
|---|---|---|
| místopředseda | Jaroslav Kostka | |
| členové MK | Vladimír Pešek, Alois Martinec, František Ščuglík, Zdenka Rudolfová, Magdaléna Hubáčková | |
| člen zastupitelstva města Slavičín | --- | |
| 1995-1999 | předseda místní komise | Mgr. Alois Sviták, č.p.60 |
| místopředseda | Ing. Karel Polášek | |
| členové MK | Jindřich Remeš, František Ščuglík, František Juřica, Jiří Sviták, Ing. Josef Pučalík, Jaroslav Kostka, Karel Hubáček | |
| člen zastupitelstva města Slavičín | --- | |
Od 1.1.1999 je obec Petrůvka samostatná, 14.4.1999 proběhly volby obecního zastupitelstva, které mělo následující podobu:
| 1999-2002 | starosta obce | Ing. Josef Pučalík |
|---|---|---|
| zástupce starosty | Ing. Marcela Korvasová | |
| členové Obecního zastupitelstva | Karel Hubáček, Bohumil Rak, Ing. Jiří Musil, Ing. Jaromír Polášek, Mgr. Alois Sviták |
Zdroj: Petrůvka 1449-1999; Mgr. Alois Sviták